Mužský naplněný život
Aktuálně čelí muž požadavkům na své fungování, postoje a role v tak široké míře jako nikdy před tím. Skoro to vypadá, že by měl být u všeho. Se ženou u porodu a na mateřské, respektive otcovské „dovolené“, tahounem v práci a oporou pro svou ženu a děti… U žen je situace podobná, ale jako muž se budu v tomto textu věnovat jen těm svým.
Kvůli všem těm očekáváním, nárokům a tlakům se muž snadno zapomene. Ztratí sám pro sebe. Nemá pevnou půdu pod nohama, když neustále následuje požadavky zvenčí. Ztrácí orientaci a možnost se zajímat o sebe.
Dřív to bylo jinak
Naši předci byli více spojeni se zemí, na které pracovali. S rodinou, rodem a společenstvím, ve kterém žili. A díky tomu i se svým údělem. Neměli ten přepych svobody = možností výběru a volby, kterou teď běžně zažíváme. Přesto byli víc pro sebe a spolu než my teď. Mužství je v dnešní době převážně založeno na rivalitě a izolovanosti, nikoliv na spolupráci. Spolupráce se provozuje nejvíc dočasně, když z toho kyne prospěch. Mužství stojí na boji, ne na přátelství. Na výkonu a rychlosti, ne na hře a oddychu. Dnes se většinou za něčím řítíme, bažíme po tom a chceme si rychle naplnit svá přání. Vytrácí se pokora, vzájemnost a pocit zodpovědnosti za sebe a své činy. Kdy naposledy jste potkali muže v jeho divokosti, vášni a svobodě? Muže, který něco vytváří s přesahem pro společenství či celou společnost? Většina lidí si plní krátkodobé touhy a sny. Není ochotna vytrvale usilovat a čekat na plody své práce. Málokdo se umí něčemu cele oddat. Ať už je to vztah, práce či víra. Dřív lidé víc šetřili na to, co chtěli. Dnes si jdou půjčit. Bohatství se vyjadřovalo tím, že „utratím méně, než kolik vydělám.“
Kde hledat naplnění pro dnešního muže?
Nemají ten dar a příležitost dávat život jako ženy. Přesto se mohou realizovat. Vždy jde o naše kořeny. Jak se říká „Teprve na ramenou svých předků jsi blíž bohu.“ Pokud se neopřeš o mohutnou základnu svého rodu, strom tvého života nebude nikdy dost košatý a mohutný. Ať se ti to líbí nebo ne, jediným přístupem k téhle opoře je tvůj táta. Zde se hraje o všechno – vabank. Buď přijmeš tátu, tak jak je, nebo nebudeš mít plný přístup ke zdroji jménem rod. Pokud se smíříš a přijmeš otce, budeš dobře vybaven pro spolupráci s jiný- mi. A ta je nezbytná, protože pokud chceš po sobě nechat v životě nějaký otisk a stopu, tak na to sám nestačíš. Moderní doba se tváří, že jsi ve své osamocenosti mocný, ale není tomu tak. Po celou dobu vývoje lidství na zemi jsme žili v tlupách, kmenech… vždy úzce spjati se svými lidmi. Propojuj se a spolupracuj s dalšími, protože nikdo není izolovaný ostrov.
Muži pro sebe
Je třeba rozeznít zvon mužství a začít objevovat, kdo jsem. Pokud budu trávit čas o samotě se svými zájmy, zjistím, co mě baví, jaké potřeby a touhy si musím průběžně naplňovat, abych se cítil dobře. Dále je třeba si najít mužské přátele, kteří mě budou inspirovat a budu mít chuť se od nich učit. Jde o to, abych si napravil vztah k mužskému principu, který mohl být v mém dětství znevážen a pokřiven. Zaměřte se na změnu, to je cesta k sobě, zítřku i vizi.